‹ › ×
    Navštivte Senohraby a okolí
    • Kalendář akcí
    • Turistické cíle
    • Služby

    Pivovar Ferdinand


    Kontakt

    Táborská 306, 256 01 Benešov
    Telefon: +420 317 722 511
    E-mail: ferdinand@pivovarferdinand.cz
    Web: http://www.pivovarferdinand.cz
    GPS: 49,78008582°N 14,69049052°E minutový formát GPS: 49°46'48''N 14°41'25''E desetinný formát
    Pivovar Ferdinand
     
    Související fotografie (3)

    František Ferdinand d ́Este vybudoval nový pivovarský podnik, kam přesídlila výroba z konopišťského podzámčí. Ve své době patřil mezi jeden z nejmoderněji vybavených pivovarů. Hlavní budova je postavena v typickém středoevropském industriálním slohu přelomu století, který se vyznačoval zájmem o elementární dekor. Po roce 1990 začal pivovar užívat značku „Ferdinand“ a celý areál se stal kulturní památkou.

    Počátek vaření piva v Benešově, především jeho odvěké kořeny zůstanou pravděpodobně neznámými. Toto původně feudální právo bylo postupně přeneseno do rukou měšťanů a od konce 14. století se toto právo stalo právem měšťanským. Další epocha přinesla úzkou specializaci ve vaření piva spojenou s přenesením procesu vaření piva z jednotlivých domácností, kde bylo pivo většinou vařeno, do místností zvláště k tomu určených a upravených, pro něž zobecňuje název "pivovar".

    Pivovarská činnost se tehdy odrážela v místních názvech, názvech ulic, domů nebo v příjmeních jednotlivých rodin. Dodnes se zachovalo pojmenování příměstské části "Na Sladovce", název ulice "Na Chmelnici" a jiné. První písemné právo vařit pivo udělil benešovským měšťanům v roce 1595 Archleb z Kunovic. Toto právo zaručovalo privilegium vaření piva "nyní i na časy budoucí a věčné svobodně bez překážky….držitelův statku a panství konopišťského slady černé i pšeničné dáti sobě dělati a piva z nich černá, stará bílá, i hořká vařiti i šenkovati…" V čase zakládání soukromých pivovarů pěstovali v Benešově také chmel, jak je zaznamenáno v roce 1569.

    Rozmach pivovarnictví v Benešově byl bohužel násilně přerušen během nešťastného vpádu Švédských vojsk do města Benešova. Pivovarnictví se dostalo do hlubokého úpadku a šlechta požadovala navrácení všech práv spojených s vařením piva do svých rukou. Renesance vaření piva v Benešově nastala ve druhé polovině 19. století, kdy byl Benešov začleněn do nově budované železniční sítě. V roce 1872 měšťané založili akciovou společnost, která sama pak založila akciovou sladovnu a tržnici na plodiny.

    Nové provozovny byly zbudovány na periferii města v Táborské ulici. Nový podnik musel ihned od počátku obtížně překonávat značné finanční potíže a již roku 1873 byli zakladatelé nuceni sladovnu zmenšit a z druhé poloviny zřídit pivovar. Přetrvávající finanční problémy donutily měšťany prodat celý závod na jaře roku 1887 novému majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi d'Este. V roce 1897 byly dokončeny velké přestavby, které daly základ dnešnímu pivovaru v Benešově. Po této přestavbě produkoval pivovar 50 000 - 60 000 hl piva ročně a to až do počátku 1. světové války. Stát, jako nový vlastník, podrobil pivovar celkové rekonstrukci. Výstav poté opět rostl a nakonec dosahoval výše 80 000 hl ročně. V roce 1938 se v Benešově a na Konopišti konal "Celostátní první sjezd českých sládků".

    Výstav piva až do roku 1944 stoupal až na 120 000 hl ročně, ale poválečná léta znamenala opět výrazný pokles výroby piva a velmi pozvolný rozvoj po stránce investic. V roce 1956 přešel Benešovský pivovar pod správu národního podniku se sídlem ve Velkých Popovicích. Do 70. let roční výstav rovnoměrně rostl ruku v ruce s rozsáhlými rekonstrukcemi. Počátek 90. let znamenal pro Benešovský pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků.

    Nová obchodní známka "Ferdinand" spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu 10- a 12stupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand.

    V roce 2004 byla změněna právní forma pivovaru ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost. Od roku 2014 je Pivovar Ferdinand opět společností s ručením omezeným v čele s jednatelem ing. Petrem Dařílkem.

    Změna koncepce výroby přinesla pivovaru i zcela nový vizuální styl – změnila se podoba etiket a pivovar začal vydávat občasník Ferdinando(vy)hlášky s nejrůznějšími informacemi z pivovaru, o pivu obecně, gastronomii a zajímavostech z pivního světa. 
     
    V této době pivovar vyrábí celkem osmnáct druhů piv. Jsou to jednak piva světlá 10 %,11 %, MAX 11 %, 12 % Premium, dále řezaný nebo tmavý ležák 11 %, polotmavý ležák 13 % Sedm kulí, světlý speciál 15 % ďEste nebo Pěkný číslo 14 %, speciál, který vznikl ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. V sortimentu najdete i nealkoholické bezlepkové pivo, bezlepkové pivo Premium 12 %, klasické nealkoholické pivo a speciální nealkoholické pivo Slušné číslo. Pivovar také vyrábí vlastní sudové limonády Ferdináda a to s příchutí pomeranče, maliny, nebo bezinky s mátou.

    Současný výstav se pohybuje okolo 23 000 hl ročně. Součástí pivovaru je i humnová Sladovna Ferdinand, která vyrábí 2 200  tun sladu ročně.

    Každoročně pivovar pořádá tradiční Pivovarské slavnosti přímo v areálu pivovaru a řadu dalších kulturně-společenských akcí. Prohlídky pivovaru pro veřejnost jsou možné pouze na Den otevřených dveří a v rámci Pivovarských slavností. Při prohlídce pivovaru je možné nahlédnout do prostor humnové sladovny, varny a ležáckého sklepa. 

    Dej Bůh štěstí a na zdraví!

     

    Související videa



    Kontaktní informace

    • Turistické informační centrum Senohraby

    Adresa:
    Turistické informační centrum Senohraby
    Hlavní 33, 251 66 Senohraby

    Spojení

    Mobil:
    +420 732 339 989

    e-mail:
    info@depo33.cz

    • facebook

    © 2025 depo33 s.r.o.
    Využíváme informační databázi turistické oblasti Posázaví spravované DMO Posázaví o.p.s.